Když se člověk vydá na vlastní pěst do Ameriky, čeká, že praktické věci jako auta, hotely a restaurace budou podobné jako v západní Evropě. Na jednu stranu to tak je, ale postupně se vynořují velké rozdíly. Ověřila jsem si to v roce 2014 při dvouměsíčním cestování na západě USA i poslední léto v Kanadě.
Auto
Auta jsou v USA velká a parkoviště prostorná. Je to úleva nemuset si hlídat každý centimetr při pasování se na parkovací místo. Bez auta ale nedáte ani ránu. V některých částech měst dokonce ani nejsou chodníky, protože se prostě nečeká, že by tam někdo šel pěšky. Ulice jsou většinou široké a rovné, takže žádný stres jako třeba v Itálii, že si při průjezdu úzkou uličkou urvete zpětné zrcátko.
Vzdálenosti jsou obrovské. Když se v Kanadě při přejezdu přes Icefields Parkway objevila cedule, že příštích 230 km nebude mobilní signál, tak jsem se nejprve zaradovala, že to bude skvělý den mimo mobily, a hned vzápětí jsem se vyděsila, co budeme dělat, až píchneme pneumatiku, ztratíme klíčky od auta nebo nám medvěd sežere svačinu.
A ještě jeden příběh. Při dlouhém pobytu v horách jsme dostali chuť vyrazit si do města. Nejbližší bylo 100 km. V Evropě bych takový nápad okamžitě zamítla jako plýtvání časem a benzínem. Tam jsme jeli a uteklo to, jako by kamenem dohodil. Rovná silnice bez vesnic, byli jsme tam za chvíli.
Hotely
Pokud člověk v Evropě nespí v nějakém standardním řetězci, není si někdy do poslední chvíle jistý, jak jeho pokoj bude vypadat – jestli okno nepovede do zdi, pokoj nebude vmáčknutý někde v podkroví nebo dokonce sprchu neumístili do skříně, jak se mi stalo v Londýně. Nebo bude naopak příjemně překvapený velkou terasou s nádherným výhledem. V Americe jsou všechny hotely stejné a na rodinné hotely mimo řetězce tam narazíte jen výjimečně. Takže na jednu stranu bezpečně víte, že na pokoji bude dost místa, dostanete k dispozici varnou konvici a najdete dvě king size postele a rozlehlou koupelnu. Na druhou stranu je to trochu nuda.
Další velký rozdíl je snídaně – snad v každém evropském hotelu je snídaně zážitek, na který se těšíte už od večera. Člověk si užije velkou pestrost jídla, na což doma obvykle není čas. Naopak v Americe jsme poměrně rychle dospěli k tomu, že je lepší si snídani udělat sami. Výběr totiž bývá žalostný: cornflakes, toastový chleba a máslo, možná marmeláda.
A taky existuje jedna věc, kterou v Evropě v hotelu snad nenajdete nikdy a v Americe vždycky: stroj na výrobu ledu. Nepoužili jsme ho ani jednou.
Restaurace
Restaurace jsou v Evropě požitek, v Americe už tolik ne. Určitě existují i skvělé restaurace, ale ty byly mimo náš rozpočet. V těch běžných nejdřív dobu zkoumáte, jestli na jídelním lístku přece jen nenajdete něco jiného než různé variace burgerů, hot dogů a toastů. Občas se něco naskytne – třeba špagety. Ale po nějaké době máte burgerů a hranolek už plné zuby. Porce jsou obrovské, takže buď se přejíte nebo musíte půlku se špatným svědomím nechat. A pokud jste šetřiví, tak návštěvu restaurace vám nevyhnutelně zkazí placení. Chtějí dýško a to tvrdě. V podstatě dostanete na výběr, zda chcete dát 15 %, 20 % nebo 25 %. A to je při tamních cenách slušná suma.
Small talk
Pro studenty cizích jazyků to je ideální příležitost, jak si v Americe angličtinu procvičit. Do řeči se s vámi dá každý a všude. A ano, nám, členům rezervovanějších národů, občas přijde divné, proč bychom měli pokladní vykládat, jak se nám daří, nebo odpovídat číšníkovi, co budeme dělat odpoledne. Obzvlášť když tušíte, že za chvíli po vás bude chtít dýško. Ale někdy se ze small talku vyvinou krásné rozhovory, jako třeba když vám prodavačka řekne, že její prarodiče pocházeli z Čech a že by se sem moc ráda chtěla podívat.
Ale jednu věc bychom se od Američanů a Kanaďanů přece jen měli naučit: být milí, slušní a usmívat se. Člověk má pak hned lepší náladu a vše jde lépe.
Soňa Nekvapilová
Ředitelka Jazykové školy Zebra